Gruzie s Hynkózou31. Srpna 2013
Uff jsem v Tbilisi a konecne jsem se dostal po tydnu k wifine. Tak abych to vzal nejak poporadku.
Letos sem vyjel ne s partou kamosu na masine, ale pracovne s partou celebrit v Amaroku jakozto reziser, kameraman, technik, opravar a holka pro vsechno pri nataceni noveho serialu cestou necetou. Tedy moto cestou necestou. Pavel liska a Honza Revai spolecne s producentem Egonem Kulhankem jedou na masinach - vsichni znacky BMW a na za nima s dalsim kameramanem Alesem a PR managerem a zaroven ridicem Tomasem. Celkem sest lidi a super parta uz od prvni chvile.
[INFO]
Pratele, kamaradi
Uz jsem druhy den doma a tak v klidu vysedavam na hajzliku s tabletem na kline a rikam si ze vam dluzim neco malo ze zazitků které nas potkali na ceste kavkazem. Jelikoz ta mala mrcha nema diakritiku musite se obejit bez nabodenicek a jinych diakritickych pomucek. Doufam ze to nebude problem.
Takze jak uz jsem psal v uvodu, byl jsem osloven Egonem Kulhankem, reditelem karlinskeho divadla a producentem techto motovyprav abych nahradil stavjiciho rezisera na dalsi ceste po armenskem a geruzinskem kavkaze. Ackoli jsem mel k tomuto formatu poradu drive spoustu vyhrad, nebudu zastirat ze jšem po teto nabidce skocil jako slepice po flusu.
Kneckoncu behem dvou predchozich cest do Maroka a Turecka se pomerne slusne vykristalizovala sestava, takze letos se chystal Pavel Liska Honza Revai a jiz zmineny Egon Kulhanek. Pripravy byly lehce chaoticke, teda alespon z meho pohledu ale zrajme to bylo tim ze kazdy ma jiny system a tak sem se musel zorientovat v mistnich zvyklostech. Jeste musim dodat ze dalsimi cleny vypravy (schvalne neposu expedice) byli Ales Nemec - druhy kameraman a Tomas, ridic doprovodneho Amaroka, ale predevsim PR manager akce a fotograf ale predevsim super chlap jehoz schopnosti za volantem bych nazval gruzinskymi.
Peripetie s transpotrem prez turecko jsem jiz popsal vyse takze holt smolik a dvojice bjodrych moravskych motorkaru transportujicich vlek s motorkama zustala viset na recko tureckych hranicich. Tudiz jsme vystoupili v istambulu a motorkari jeli na hranice, zacimco my s Alesem absolvovali metro, trajekt a 65 stanic mhd abychom se priblizili vypadovce za istambulem kde jsme cekali na zbytek ansablu. Tak to zacalo.
Nasledovaly tri dny prez turecko s byvaky na plazi cerneho more coz nebylo vubec spatne a pro nas s Alesem zacal kolotoc nonstop nataceni. Zaveseni z venku na dverich auta, behajici za motorkari, lezouci jim do obeda i do stanu, zkratka nonstop smirovani. Takovej byl muj plan.
Turecko uteklo jako voda a zrejme i z duvodu rychleho oresunu me nijak nezaujalo. Zato Gruzie zasahla jiz od prvni chvile. Od pobrezi jsme se zvedli do hor kavkazu smerem na Lenteki a dalsi mesta v horach vystavenych z volne leziciho kamene. Vysoke obranne vaze na pozadi petitisicovek, nadherne offroadove cesty plne kameni, vrstevnice vysekane do svahu a skal, nekonecne vracecky s neuveritelnymi vyhledy, proste totalni pastva pro oko a pro dusi kazdeho motorkare, nebo cestovatele. Jelikoz jsme nikam nehnali, stravili jsme na prvni vypadu do hor cele 4 dny. Nekdy jsme ujeli 150km jindy jen 75. Uzivali jsme si lidi, jidlo, hory, cestu a my s Aldou nataceli az kamery horely. Nakonec jsme dovezli funkcni jen jednu.
Vse zacalo v Istambulu, nebot se opakovala nase anabaze s pretazenim motorek do turecka na vleku. Marne sem jim domlouval predem. nepovedlo se. Takze jsme prileteli do Istambulu a kluci frceli na recko turecke hranice pro motorky.
Nasledoval sileny tridenni prejezd celeho turecka kolem cerneho more. Musim rict ze pro me silena nuda. Turecko me zacina bavit cim dal min. Ale to neni dulezite. Treti den jsme byli konecne na hranicich s Gruzii a po kratke silnicni anabazi to ohnuli na sevet do hor Kavkazu.
A tady to vsechno zacalo. nejprve snadny teren vystridal tezsi a tezsi. Styl cesty do Thetu v Albanii. jenze tady jsou to stovky kilometru. Bydlime u mistnich lidi ktere potkame po ceste, bivakujeme u divokych rek s jezery a vodopady. Vzdcky se nekdo objevi, prinese fantasticky salat a vino a ukaze nam nejaky tajny a zapomenuty kout. Jdeme z prekvapeni do prekvapeni a jedno misto je krasnejsi nez druhe. Proste krasa nesmirna. Dojeli jsme at pod vrcholy petitisicovek s ledovci do vesnic s kamennymi obrannymi vezemi, mist kde se zastavil cas pred 500 lety. Nikdy jsem nic takoveho nevidel a jednou sem se dokonce pristihl jak kourim. cucam pivo a z terasy rozpadleho kamenneho domku hledim na ledovec ve vysce 5400m a rikam si ze krasnejsi misto jsem snad jeste nikdy nevidel. Fakt me to silene dojima.
Amarok je pekna sracka, motorkam nestihame ani prd. Nikdy bych na svych cestach motorku za karu nevymenil. je to pro me proste nuda. A to mame fakt super karu.
Ted jsme v tbiisi u lidi, kteri se ozvali prez FB a pohostili nas. Vcera jsme spali nekde u potoka a celou noc byla bourka jako prase. Prisli mistnaci a prinesli vino a tak se chlastalo az do rana. Pavel lisak se ozral tak ze dneska nemohl sednout na motorku a atak jsme vyjizdeli az ve 12 a ja jel cely den za nej na motorce. v male helme, malych hadrech na male motorce na ketrou jsem se nemohl poskladat, ktera ke vsemu vubec nejela. Nekolikrat jsem mel plyn az na doraz a nic se nedelo. Strasna lemra tehle baworak.... navic prselo a jeli jsme po silene frekventovane silnici plne nakladaku a krav a prasat a ziguliku a vrahu v audinach a mercedesech, takze to bylo trochu o nervy a rozhodne zadnej prijemnej zazitek. Ale prezili jsme. Zitra jedeme do Gory merknout na muzeum a rodna dum Stalina a pak do stareho mesta. Musime trochu zmenit zanr, abychom divaky neunidili jezdenim na motorkach a chlastanim u ohne. Posilam prvni video pro iDnes, kde uvidis kousicek cesty co jsem strihal po nocich ve stanu. Je to jen zbytkovy material z fotaku, takze nic moc kvalita, ale aspon neco. Fotit vubec nestiham, mam plne ruce prace. Cely den behame s kamerama kolem tech posuku, pak rychle postavit stany, pak natacet dokud neusnou pak zalohovt data ze vsech kamer a nabit mraky baterek a powerbank a rano vstavat prvni zase tocit ospae ksichty. Ale dobry. Jen ze to skutecnen neni pohodova dovolena ale silena honka. Ja vim sam sem to chtel a tesi me to 
snad to bude dobry, za tejden mame 3é hodin z kamer a dalsich asi 10 z chipu z helem a obavam se ze se z toho doma po..... no bude to dalsi minimalne mesic prace. Ale snad to bude stat za to.
Jo mame v aute a na motorkach GPS lokatory, takze ten jdo ma FB vidi online kde prave jsme.
Jsme na jihu gruzie v polopousti v bizarnim postsoveckem betonovem hotelu. Uzasna krajina. Kone plane olovejy mraky. Nejfantastictejsi zabery ktere jsem.kdy natocil. Hotovy mongolsko. Gruzie je zeme moorkarum zasvecena. Jsem tady z toho uple hotovej
První viedo ukázka
Jsme u jezera Sevan. Armenie neni tak nalebna jako Gruzie a je to tu vic pod vlivem ruska. Ale jezero je fantasticky. Tocime asi nejkycovejsi zabery ever. Bilej pisek na pobrezi borovice rackove a volavky. Urcite upadne nejedna kroupa na zenske tvari. Jdu rozdelat ohen.
Dneska jsme dorazili do istambulu. Dal jsem si 300 km na gs1200 adventure a poprve jsem si dal jizdu po zadnim. To bych nikdy nerekl ze takova mrcha pujde zvednout a udrzet jak pionyr. Je to.sice takova superpohodlna a trochu lina motorka ale nen to uplne spatny povozeni. Odpusti cloveku vsechno. Ale jak rikam po trech tydnech v nakladaku moc prijemna zmena 
