Gruzie s Frantou31. Srpna 2013
5.9.2013
Zacali jsme 24 hod cestou Dobre Pole - Istanbul, to bylo tvrdy. Pak dva dny v Istanbulu, ma neskutecnou atmosferu, mam ho fakt rad. Pak 300 km dlouha pobrezni cesta z Amasry do Sinopu, to jsou motorkarsky orgie.
Spani pod sirakem na plazi pretrhla ve 4 rano pekelna bourka, ohen lital na vsexhny strany. Ted konecne v Gruzii, zatim jen na kraji v Batumi. Zitra pokracujem do hor, konecne.24 hodin, uz bych to nezkousel. Vzpomnel jsen na Milu, ze to jel na masine, to si vubec neumim predstavit.:-o Do filmu se asi nutit nebudem, mam toho hodne a nechci je nahanet. Dnes jsme videli klaster v Sumele, krasny, ale plny turistu a u vwtupu turnikety, to je trochu pakarna. Vrcholem byl prechod do GRUZIE, nepochopitelny orgie byrokracie. Turci jsou uzasny, jen nesmej ridit
auta a delat celniky.
.
[INFO]
6.9.2013
Okolo mesta Giresun v Turecku byla sklizen findiku, liskovych orisku. Deti nejsou ve skole a makaj. V baru ve meste koncert rock bandu, kde jsme byli jedini navstevnici. Hrali blbe, ale s radosti. Za celou dobu jsem nevidel jedinyho delfina. Gruzie vypada vyborne, v Batumi jsou uzasny stary ulicky poloroypadlych domu a vedle silenosti, ktery musel navrhovat totalne sjetej architekt. Dnes do Mestie.
Cesta do Mestie krasna, i kdyz asfalt. Mestia sama takovej ruskej pokus o Rakousko, chybi tomu autenticita. Bydlime v kamennym dome s obrannou vezi u babicky a dedecka. V hospode nekdo slavi narozky a chlapi zpivaj, aby je slyseli i v Rusku. Takze to je vlastne dobry! Cekame, az nam zacnou nosit chacapuri. Jo a je zima jako prase, uz neprsi, tak snad
projedem dal. Nekde jsou pekny zavaly.
7.2013
Tak vecirek se vydaril. Gruzinci nas pozvali ke stolu, hostili jidlem a pitim a zpivali fakt neskutecne!! A protoze jsou vynalezci pripitku, v podstate porad nekdo mluvil, netusime o cem. Pilo se na vlast, lasku, statecny chlapi i krasny zeny. Uzasnej zazitek..Pak nam rano rekli, ze dal projedem az pristi leto., protoze spadla silnice. Takze jsme se prosli po horach a vyrazili po vlastnich stopach zpatky,uff. Dojeli jsme za tmy do mesta Kutaisi, vzali za par lari bizarr hotel a ted sedime v pardni hospudce a cekame na saslik. Dnes bylo od rana nadherne!
8.9.2013
Pokracujem dal k obrimu kamennymu sloupu v Katschki, na jehoz vrcholu je mala modlitebna. Bohuzel dole je mse a vylezt po silenym ocelovym zebriku do 40 m nam nedovolej. Pak dal k hranicim s Jizni osetii, a to je peklo - zavreny zelezarny, opusteny hornicky domy, absolutni chudoba. Malebnost ta tam, jen hruza! Pak Gori a u muzea Stalina malinkej pejsek, tak mesixni stene. Kupujem mu syr, na batusku masovyho vraha pecem. Potkavame dva kluky na masinach z Cech. Pak Tbilisi, ubytovna na brehu reky. Zitra nahoru smer Kazbegi po Gruzinsky vojensky dalnici a zasse zpet, dal to nejde. Tbilisi je dalsi sbirka architektonickejch silenosti, co je tu na jednom miste, to se nevidi. A jeste jeden zazitek odtud. Gruzinsky hroby vypadaj jak kabiny vesnickyho fotbalovyho muzstva. Jsou tak metr nad zemi a vedou k nim schudky. Vse zastreseno, obestaveno a vkusne vyzdobeno obrazky. Krome hrobu tam jsou stolicky a stolky. Neboztici maj na hrobech ovoce a alkohol a ty muzes prijit, posedet s nima, popit a poklabosit. To me prijde uzasny.
9.9.2013
Vojenska dalnice do Ruska je bomba! Sice skoro komplet asfalt, ale hory kolem jsou neskutecny! Dojeli jsme ke kosteliku pod horou Kazbegi, pri zpateni ceste nas dojeli Honza na Adviku a Radim na GS 800 a pak spolecnej ofd plnej prachu do Tianeti. Pak oni dal smer Armenie, my zpet do Tbilisi. Berem na stopa dedoucha s taskou jablek a 60 km sotolinama a rozbitejma silnickama z nej vytrasame dusi. Zase zacalo chcat!! To ma
bejt leto vychodniho tipu?
10.9.2013
Den v Tbilisi. V meste bizarnich novostaveb. V meste domecku ritich se k zemi. V meste, plnym fizlu, okazale predvadejicich svou lhostejnost. V meste neustale natazenych, zebrajicich dlani. V meste lidi, tupe zirajicich pred sebe v metru. V meste bez usmevu, kde na me dychl smrtici dech bolsevika. V meste, kde nezustal ani kousek myho srdce.
12.9.2013
Prejeli jsme Gruzii behem jedinyho dne z jednoho konce na Druhej a ja konecne nasel misto, kde me okouzlila. Adjaria, cestou ke kamenymu skalnimu klasteru ve Vatdzii. Hory jen kolem 2000 m, ale hole, kamenite a sezehle sluncem, mezi nimi se zenou reky zelene vody. Lidi se o neco vic usmivaj a honaci, zenouci stado krav prostredkem silnice halekaji na pozdrav. Zitra uz ceka Turecko, ruiny armenskeho mesta Ani. Sbohem Gruzie, bylo to o fous, ale nakonec jsi me dostala.
Prakticka info, i kdyz vlastne nevim pro koho. Benzina nafta tu stoji kolem 25 kc, v Turecku o 20 kc vic, uff.
13.9.2013
Kamaradi, nechce se mi psat. Umrel kral sarplanincu, nas starej pardal Noby. Kdo muzete, dejte si na nej panaka, byl to pan pes. Bylo mu 12 let, usnul a uz se neprobudil.
15.9.2013
Tak jsme dali skalni pribytka ve Vardzii. Pekny, ale proti iranskymu Kandovanu tomu chybi zivot. Kostelik u zenskeho klastera je ale moc hezkej a s povidanim stare radove sestry. Nadherna cesta podel reky a prijemnej off ke klasteru Sapara. Zdejsi pop by z fleku udelal karieru v black metalu - dva metry, 130 kilo, cerny vlasy v copu az na zadek a vousy na prrsa. Otevrel nam prekrasnej kostel, sedel venku pod stromem a chrchlal.Vracime se do Turecka pres prechod Vale. Rychly, na Turky neskutecne. Jedem k ruinam Ani, mesta znicenyho pred 700 let zemetresenim. Neskutecna cesta, vychodni Anatolie je pro me nejkrasnejsi kus zeme za celo cestu. Nekonecny vysuseny plane, kamenny hory a jezero ve 2000 m, nadhera. V minulym zivote jsem musel bejt mongolskej kun.Cesta k socham na Nemrut Dagi se protahla, takze nocni trajekt pres jezero Ataturk barajj mel vic nez albansky parametry. Stavime stam ve 2000 m a rano v 5 jdem nahoru cekat az vychod slunce ozari obri sochy staare 2000 let. No slunce nejelo, jak to znam ood Spielberga, ale i tak sila! A to je vsecho, ted jedem na par dni k mori.