bahnum, marastum, blatum3. Listopadu 2008
Byla to moje prvni Rallye. Parkrat jsem si behem zavodu rikal, ze bude i moje posledni. Ale nebude. Asi. Vetsina predsevzeti, ktery jsme si pred zavodem dali, vzala za svy. Asi to nejde jinak, zavod je proste zavod. Takze jsem se od zacatku drzel Hynka, kterej pomerne statecne tahal za plyn. Nechal jsem se vest a kaslal na roadbook. Chyba.
Poprve jsme zabloudili asi na tretim kilometru. Vracime se a na vyjezdu vidim Aldu, jak slejza z motorky s nasranym vyrazem. Mijim ho a pokracuju nehoraznou smesi cihel a sutru. nejakej vul tam navozil na cestu pulku vesnice, zrejme kvuli zpevneni. Vrbu nevidim, ale po par minutach dojizdime Roba. Stoji u cesty a nekouri? Co je, vole? Cekam na Vrbu, uz asi pet minut. Hm, zajeli jsme si asi vic, nez jsem myslel. Mijime ho, urcite nas dojedou. Jedu kus po silnici pak doprava a hledam brizu, kde se ma zahnout doleva. Kurva, kazdej druhej strom je tu briza. Napoprve to neklaplo, dalsi pokus je ok. Nastesti stado, co vyrazilo pred nami, nechava slusny stopy. Bohuzel jsem se vydal za mensim stadeckem a vsichni koncime v lese nad rokli. Vracim se na cestu a naposled vidim Hynka s Vaskem. Cum vole, rikam si, kdyz o par metru dal visi Milosuv krepak a ukazuje cestu. padam lesem k roklince u silnice. Vypada drsne. Co to kurva je, rvu z helmy na chlapy, co stoji okolo s fotakama a kamerama. Huronskej smich, prej uvidis. najizdim vestoje a vestoje vyjizdim, aspon myslim. Doufam, ze jste tocili, rikam si domyslive. O deset metru dal stoji Honza Zlabek a rika, ze deset minut cekaj na nejpomalejsiho z party. Deset minut??? Vyrazeli par minut po me!!! Doprdele. Zatahnu za plyn a zacina moje osamela jizda. Diky silnici jsem se nasel v roadbooku a jedu docela svizne. Obcas nekoho dojedu, obcas nekdo predjizdi me. Predni guma funguje jako pasak. Neprorezava teren, proste ho rozvaluje do stran. Neni to uplne ok, ale aspon nelitam jak hadr na holi. Krasny pasaze kolem rybniku konci uzasnou jizdou kolem hromady hnoje. Bohuzel jedu po blby strane remizku, takze skoncim nas potokem a nemuzu dal. Vracim se a picuju co to jde. nachazim spravnou cestu a brodim. Parada. Ani jsem si nenamocil boty. Pod vyjezdem sikmo nahoru lesem stoji zase parta Honzy Zlabka. jejich nejslabsi na F 650 se prave hrabe nahoru. Konci v puli, uder o kamen do hlavy pobrala helma, urvany plexi leti ze strane dolu. pomahame si vzajemne nahoru a pak se jich drzim, co to jde. Motokrosova trat je brnkacka, dostavam prvni razitko. Hura. Bylo taky posledni, ale to jsem jeste netusil. Po cca 5 km zacina maly GS varit a tak na nic necekam. krome toho jsme zase spatne odbocili. Slysim za sebou motorky. Obracim a vyrazim za nimi. No vyrazim. Chvili to jde docela svizne, ale pak prijde peklo. To bahno bylo metr hluboky a trvalo to padesat kilometru. Aspon podle unavy, kerou jsem cejtil, to tak muselo bejt. Asi to bylo min, ale dost na to, aby me chytla krec do lejtka a zchromla mi leva ruka. Coz je fuk, protoze stejne jedu furt na jednicku. Dole ceka libustka - vyjezd lesem. Nebyl nikdo z tech lidi, co tam stali, ze by to vyjel az nahoru. Potkavam Padeho, vypada jak svuj stin. Nemam tu nikoho s sebou, tak seru na pokus zdolat kopec taranem. Jako starej lisak se odplizim vlevo a ejhle - klidnejsi cesta, kterou uz jiny lisaci objevili prede mnou. Jedu dal. Zase potkavam Padeho. Je divny, ze jede proti me, ale nenecham se zviklat.Jedu dobre. Az do chvile, kdy ignoruju itinerar a misto prejezdu silnice kolmozahnu doleva a pak doprava. No, byla tam nadherna drevena budka s napisem Koureni zakazano. Spravna cesta ne. Vracim se. Ty vole, jak jsi to moh minout. Tady si vsichni hrabanim uvolnili frustraci, stopy kol se nedaj prehlidnout. Rikal kdo? Sjizdim stezkou dolu k potucku, zadni kolo zablokovany. Prisel jsem tomu docela na chut, Instruktore!! Dole hup a podobnou stezkou nahoru. Na ceste stoji chlap s dalekohledem zvicim Hubbleova teleskopu a voditkem kolem krku. Mistni Jack skrtic. Divoce na me gestikuluje, asi ze mu plasim pripadny obeti. Je cas zahrat na kynologickou strunku. Hledma psa. Jsem sam, tak to vypada jen jako trochu blba lez. Kdyby nas bylo osum, mozna nas zacal bicovat. Co to bylo za psa? povida chlap. Ohar, vymarak. Krasnej pes, to by mohlo fungovat. Vencim ho na motorce a obcas mi veme drahu, dodavam jeste. Pak se pomalu, jako slusny chovatel loveckych psu, rozjizim pryc. Vsadim se, za jsem nezkrivil ani steblo. Po hrazi rybnika, pak doprava. 200 metru vesnice. Kurva, jedu uz nejmin kilometr, kde ta zasrana vesnice je? Potkavam kluka na terenni padesatce. Kde je tu vesnice. Sipu. Rovne a doleva to je. U prvni doleva chci zahnout, vesnice nikde. zato tamten kluk. Este kus dal. Povida. Co se to tu jede. Pta se. Amaterska rallye takovejhle voblud. Povidam a poplacam Bertu po hrbete. fakt tam je vesnice. A za vesnici cedule konec okresu. Za ceduli doleva, pak doprava. to sedi. parada, rikam si, a mastim to doprava. Par set metru a jsem venku z lesa. Super. Z zadnyho lesa bejt venku nemam. Tak zpatky a znovu. Je to spravne, tak jak to, ze i podruhy to bylo blbe???? Slysim motorky. Vidim motorky. Honza Zlabek a jeho parta. Musi to bejt o kus dal, povida Honza a nikdo nic nenamita. Co taky ze jo? Bylo to dal. O padesat metru, asi. Pokracujeme spolu. Prijizdime k naprosto silenymu sjezdu, kde se prave spousti dolu Tomas Kocanda. Krok, sun, krok. Tohle nemuzu dat. Dole sviti bila helma. Robe!!! Hulakam na lesy. Urval jsem radicku, vola. Koncim. Kdo z nasich je pred nami. Ptam se. Nikdo. Jiru nepocitame, ten uz musi bejt v putyce. Chlapi slejzaj z motorek a vedou!!!! je dolu ze strane. To ani nahodou. Objizdim to asi tri sta metru a jsem pod kopcem. zdola to tak zle nevypada. Vsichni jsou pryc, zkousim je dohnat. U prejezdu pres skarpu mi totalne dochazej sily a zustavam viset. Dva kluci na 650 mi pomahaj, pak ja jim. Nasednu na motorku a ta se mnou pada. Zvednu ji. Popojedu pet metru a padam. Kluk za mnou rika: Sorry a foti me. Coz je spravne. taky bych ho fotil, jak se morduje s motorkou, ktera je tezsi o 200 kilo, nez na startu. Nemuzu ji zvednout, nemuzu s ni hnout. Zvedam ji. Sedam na ni. Vyjezd do kopce, jsem zase sam. A zase padam. Otacim Bertu na valci a stavim ji dolu z kopce. Jde to snadno. Nasedam a jedu. Parada. Je to fakt nadhera, jen ja, motorka, les. Prusek v lese a doleva. Mate to mit, jsem tu, abych pokoril vase pruseky. Zenu se nahoru, vys a jeste vys. To prece neni mozny, tady to prece nemuze koncit. Ty vole, fakt to tady konci. Zpatky to jde docela dobre. Tady doleva. Jak jsem mohl bejt tak slepej. Dalsim prusekem doleva, Je to dlouhyyyyyyy. Coze, zase konec? Ne tamhle to pokracuje, zase doleva a jsem nahore. Cesta, krasna, jen trochu bahna. Zastavuju a vypinam motor. Curam. Piju. Jim tycinku. Posloucham. Nikde zadny motorky. Jak je to mozny, startovalo skoro sto motorek, kde vsichni jsou???? Jedu dal. Nadherna louka, na konci doprava. Doprava to nejde volove. Ani doleva to nejde. Jediny kam to jde, je zpatky. Prijizdi parta tri masin. Zlabkovci, kdo taky jinej. Spravna cesta zacina o dvacet metru dal. Vyjezd na cestu. Doleva Milosuv vyjezd, co se na potreti mozna povede. Nikdo nema chut. Jo jeste jedna vec, Zlabkovci uz jsou jenom tri. maly GS nekde zustalo. Cesta lesem uz neni nic moc. Je pul paty a uz skoro neni videt. Aspon na roadbooku ne. Vyjizdime k silnici. Koncime rikaj chlapi. ja taky, povidam. Vracime se do kempu. Tak to je konec, svou prvni rallye jsem nedojel. Ale na jare se mnou pocitejte. Budu tam.
Franta. Berta GS 1200. Zaslouzi velky uznani a dik, ta tlusta potvora. Dostala me ze vseho, vyresila vsechny my chyby a nema ani skrabnuti.