Expedice Argentina 2010.
Plán cesty je orientační, vychází z míst, která bych rád projel. Ovšem cesta je poněkud dlouhá a bude možná třeba dělat nějaké korekce. Cílem bylo projet nejvyšší hraniční přechody z Argentiny do Chile ve výšce 4800 m.n.m., jet velkou část cesty po legendární RN 40 a navštívit kolonie zvířat na pobřeží oceánu.
Celkem mi to vyšlo na 7200 km, z toho 2600 jistě po asfaltu. V jakém stavu je RN 40 netuším, ale asfaltové úseky tam přibývají, takže je možné, že kilometrů po asfaltu bude víc. Jinak se většinou jede po ripiu, což je španělský výraz pro nezpevněné šotolinové cesty.
Start je zřejmě v Buenos Aires. Nicméně po návratu chlapů z Hradce Králové, kteří jedou ve stopách letošního Dakaru a posílali motorky i doprovodný vůz do Santiaga de Chile je možné, že dojde ke změně a poletíme také tam. Ušetřili bychom spoustu kilometrů z Buenos Aires do San Juanu, kde teprve začíná ta pravá off roadová cesta. Stejně tak po cestě od pobřeží, bychom se nad poloostrovem Peninsula Valdes zvedli směrem na Neuquen přes střední Altiplano a dorazili do Mendozy. Na trase jako takové se nic nemění, jen let do Santiaga ušetří cca 1000 km. Takže pokud nebudou mít hradečáci nějakej problém s dopravou motorek, zvolíme pravděpodobně tuto variantu.
Zatím ale start plánuju v B. Aires, odkud pojedeme po asfaltu vcelku nezáživnou trasu do San Juanu. Je to téměř 1000 km a je to fakt pouze přesun, takže Chile je lákavější varianta. V San Juanu začíná ta pravá expedice. Míříme k hraničnímu přechodu s Chile, ležícímu v Paso del Aqua Negro ve výšce 4779 m.
Poté přejezd po Chilské straně. Z nedostatku času vypouštíme Valparaíso, legendární místo ke koupání, děláme okruh přes města Ovalle, Combarlalla, Illapel, Cabildo, Los Andes zpět k Paso Bermejo.
Projížíme 3 km dlouhým tunelem Cristo Redendor (Krista vykupitele) zpět do Argentiny. famózní cesta v Andách i samotnej tunel jsou neskutečný, stejně jako osmimetrová socha Krista vykupitele, stojící za hraničním přechodem a průjezd kolem nejvyšší hory Jižní Ameriky, sopky Aconcaqui – 6962 m.
Z hranic je to 200 km do Mendozy, pruslulého vinařského centra celé Argentiny.
Pokračujeme po RN 40 dolů na jih, do města San Rafael. Cestou zastavíme u Laguny Diamante, modrého, téměř kruhového jezera na úpatí 5323 vysokého Volcano Maipo. Mimochodem jedna z etap letošního Dakaru vede ze San Juanu do San Rafael, takže se dá říct, že jsme tam!!
Ze San Rafael pořád dolů na jih, přes Bardas Blancas, do San Carlos de Bariloche.
Z Esquel do Trevelínu, kde žije velká komunita velšanů.
V Trevelinu sjedeme z RN 40 a po žluté kolem Lago general Wintter se projedeme mimo ,hlavní silnici´.
Vracíme se zpět ve vesnici Cobernador Costa a přes Rio Mayo pokračujeme do Bajo caracoles.
Cestou se zastavujem v Cueva de las Manos, což je komplex jeskyni s 9 300 let starými malbami.
Asi nejznámější jsou otisky rukou, které rozhodně nepůsobí jako vytvořené před tisíci let.
Na cestě se zastavíme u Lago Puyrredon, hlavně kvúli úžasné cestě mezi dvěmi vodními hladinami.
Lago Puyrredon
Pak pokračujem k Lago Balgrano, kde je největší ledovec v Argentině, fantastický Perito Moreno. Je to jeden z mála ledovců na světě, který stále roste, takže se nemusíme bát, že by do konce roku nevydržel.
Opouštíme RN 40. Od Perita Morena se vydáme směrem na La Flechu k Estancii La Mata, kde jsou zbytky zkamenělého pralesa – Monumento Natural Bosques Petrificados. 150 milionů let staré zkamenělé kmeny dosahují délky 35m a až 3m v průměru.
Od Monumenta se vydáváme ke břehům Atlantiku. Přes město Comodora Rivadavia pokračujem po oceánském břehu k mysu Cabo Dos Bahias.
Po ripio vzhůru na sever, stále podél oceánského pobřeží až k Punta Tombo, největší kolonii tučnáků magellanských. V době naší cesty budou odchovávat mladé, takže se máme na co těšit. V kolonii žije asi půl milionů tučňáků.
Pokračujeme na sever, přes město Rawson, Punta Ninfas do Puerto Madryn. Cestou míjíme kolonie rypoušů sloních a vrak lodi. Z Puerta Madryn se přesunem na poloostrov Peninsula Valdes. Zakempujem v městečku na konci světa, Puertu Piramides a objedem rezervace na ostrově. Rypouši sloní, lvouni, Exuperyho Isla de los Pajaros, velryby jižní a možná i kosatky, prostě, když budem mít kliku, uvidíme nevídané věci.
Pak stále na sever do San Antonia Oeste, přes Viedmu, Mar del Plata zpět do Buenos Aires. Pokud se pojede z Chile, v San Antoniu odbočíme směrem na saliny Rio Negro a pokračujem do Neuquenu. V tmto městě končila jedna z etap loňského Dakaru. Z Nuquenu přesLa Pampu, národní park Lihuel Calel a Altiplancii del Rayun Matru zpět do San Rafael. Pak Mendoza a Santiago. K této cestě se, přestože mě Buenos Aires bude chybět přikláním stále víc.