Iran online Franta & Libuška18. Května 2011
Pro změnu čtyřkolová expedice Franty a Líby do jejich milovaného Íranu. Sice Toyotou Hilux, ale my jsme tolerantní motorkáři 
18.5.2011
Srbsko proprselo. Bulharsko ma omezeni na 60 km skoro vsude a vsude taky merej tlusty poldove. Vrchol byl prujezd Istambulem. Na moste prez Bospor bylo snad vsech 10 mil lidi! Dvouhodinovy peklo.
Spali jsme u C. more, kde nas zastihla zprava ze se v aute zabil kamarad sochar Mario Kotrba. Sv Krystof u Olomouceje jeho dilo, bohuzel prave jeho neochranil. Uff!!
18.5.2011 /19:39
Rddn pomoc! Zpravy asi nebudou. Koupil jsem predpalcenou Tmobile kartu, nabil, ale nezavolal z domova. Takze kdyz chci aktivovat roaming zavolanim odtud, nemam sit. Bracha to resil na Tmobilu, ale prej to neumej! Potrebuju nejakyho hackera, co by to umel. Nebo zjistit jinou moznost jak volat z Iranu. Diky
Jsme v Turecku, pisu z Vodafounu. Problem bude v Iranu, tam Vodaf. neni.
19.5.2011 / 11:13
Tak budu doufat (reakce na info ze Vodafoun ma v Iranu GSM partnera). Nebo se da koupi sim jen na SMS, uvidime.
Dnes noc v odpornym meste Kayseri v obskurnim hotelu Meydan. Pivo z trafiky ma rohu do cernyho pytliku. Pak krasna cesta smer Van. Kolem hor spousta snehu, jedem skoro porad vys, nez je snezka, Vrbo.
19.5.2011 / 21:40
Cestou na vychod ubejvaj hory, pribejvaj ovce, zeleny kopce, zensky v satcich i cadorech a hlavne vojaci. Uz 200 km pred Vanem kulometny hnizda , transportery a chlapi ve zbrani. V 18:30 se ale rusej zatarasy, valka bude zas az rano. Prejezd 2230 m vrcholu pred Vanem je tresnicka na dortu. Zitra Iran!
20.5.2011 / 18:18
Na krizovatce u Yuksekove vse pri starem - transporter i usmevavi vojaci. O kilometr dal uz cekame az dva nakladace odklici obri zaval na silnici. Turecka hranice nas propousti za hodinku,Iranci taky. Jsme tu. Potkavame dva anglany na motorkach, 6 mes trip z ruska a zpet. Ale bacha, jedn ma 250 yamahu a druhej 450 suzuki. jsou hodne v pohode. Cha. A mame problem, od hranic nezhasla kontrolka tlaku oleje, uff. nevim vubec co s tim.
21.5.2011 / 19:42
Tak ne pane. Sezralo to asi 3l oleje na 4 tis km. Dolil jsem co jsem mel a zitra budu shanet dalsi. Hilux je zrejme jako stary Bawo.
20:29
Tak Tmobile cislo diky brachovifunguje! Budu psat z nej, kdyz jsem jim dal pachy. Zitra nas nejaky iransky zypci berou do oil service na nakup. Vsichni znaj Pavla Nedveda, to snad neni mozny?!!
22.5.2011 / 15:34
Chci menit penize v bance. Jde to, ale mladej urednik mi rika ze diky vlade maj blbej kurz. A posila me za vekslakem. Pak mu vola a za chvili nastoupi do banky manik s paklem penez a vymena probehne primo na prepazce. Nikdo ani nemrkne okem.
U jezera marivan nas mistni borec s clunem na vode seznami s kurdskym ucitelem angliny a jeho brachou. Pak vecer u nich doma a kecani s dvema rodinama do pulnoci. To je for! Rano nam bude tlumocit v servisu. Menime olej, je tam asi 5 mechaniku. Uz to nesviti, uvidime jak dlouho.
Cesta udolim Howraman je famozni. Za kopcem Irak obcas vojaci a cesta jakou jsem nikdy nevidel. Off jak prase. Chlapik s dodavkou mi vycte ze vezu madam cestou, kde te paseraci strelej kuli hodinkam. Ale mame jet za nim dovede nas do Paweh. Coz bylo super, asi bychom zabloudili.
Mapa do navigace, co jsme koupili je na hovno. Mame asi ctvrtej kebab a jablecny pivo. Auto dostalo zabrat, ale zatim drzi. Zitra Esfahan, tam zustanem par dni.
23.5.2011 / 11:54
Drzime, ale problem s autem nezmizel. Budu mluvit s nekym z Toyoty. Jsme 300 km od Esfahanu. Ty vole ani nekaplo celou dobu!!!
14:56
V Khoramabadu se ptane dvou stariku u silnice. Hned byli uvnitr a rozpraveli a ze nam ukazou cestu. Po 40 km malinka vesnicka. Stop, pojdte k nam mame jidlo a muzete u nas prespat. Co v Esfahanu? Fakt ne? tak koda hafez . Uzasny lidi.
15:08
Dlouhej kopec dolu pred Dorud. Prede mnou dva nakladaky krok sun krok. Predjizdim na dvojity plny dole tri vysmaty poldove. Neumej anglicky, tak rikaj espid. A car stop. A pak Aj drajv. No, rikam ja. Vracej mi papiry a good bye. proc to nezkusit, ze jo? 
Podle info z Toyoty je to neco v elektronice motoru, co souvisi s prachem, horkem, nadm. vyskou, naftou... Ale neni to nic, s cim se neda jet. Tak jedeme.
23.5.2100 20:31
Pozdrav z cajivny pod Esfahanskym mostem, myslime na vas. Je 23:00 a mesto krasne zije.
20:52
Dnes jsem poprve natankoval naftu. Rikaj tomu mazut, coz nezni moc pekne, ale snad je to nafta. Leju do toho aditivum na Vzteklikovu radu. 75 litru stalo asi 500 korun. Takze podrazili...
24.5.2011 / 16:07
Esfahan. Od rana na nohach s nejruznejsima pruvodcema. Nekteri nezistni, jini mene. Videli jsme mista, kam normalne nezajdes, jedli v jidelnach kam turisti netrefi. Patecni mesitu jsme prosli s dvema holandanama, co na TDM a stary Tenere uz maj za sebou i Kapsky mesto. Videli jsme Imam square z vysky a vecer vyrazime na nejakej mistni sport. Mame se nechat prekvapit...
Chlapik, co nas rano zavedl k Hakimove mesite, pak nas dovedl k nejzastrcenejsi cajchane a pak teprve sel otevrit svuj obhod, mi rikal: Kdyz jsem se rano modlil ke svemu bohu, rekl mi postarej se o ne. Jsou fakt neuveritelny, mily a v pohode.
V jidelne kam chodi mistni a kde jidlo pro dva stalo 6 dolaru, jsem dojedl polevku. Nas pruvodce pro tuhle chvili rika: dej si jeste jednu, druha polevka je zadarmo. Stejne jako caj, ktery nam dal uplne kazdy, do jehoz dilny jsme vstoupili.
Tak iransky narodni sport se jmenuje zarchane a je to jako spojeni Gustava Fristeinskeho s dervisema. Moc vtipny, mam i video.
25.5.2011 12:54
Cestou do Yazd druhe tankovani. Od stojanus naftou me odehnalo asi 5 chlapu, ale nakonec uverili. ze je to diesel. V Yazd jsme v karavanseraji Orient, vzpominate? Kdyz jsem vyndaval veci z auta na ulici zabrblala motorka, blesklo mi hlavou , ze jste tady.... Chybite nam kamaradi!
Na Klarinu pocest jsme si konecne dali dizi, lahudu, jejiz servirovani se neobejde bez gumove rukavice.Caj, datle a medove lizatko v tesnem zavesu...
Odmitli jsme dymku, tak nabidli polivku.
Do hotelu naproti dorazil truck Scania, predelanej na bus. Vysoky jak krava, 20 lidi a 2 ridici. Dal do pakistanu, Indie, Nepalu a Tibetu. 6 mes. na ceste. Jak to ty lidi delaj?
26.5.2011 / 18:45
Dnes cesta do Meymand. Dvakrat se ptame, dvakrat nas posilaj u cedule doprava. Odbocime tedy doprava u cedule. Neni tam asfalt, hura. Neni tam ani vesnice, coz zjistime po 3 hodinach famozniho off roadu po sotolinach, pastvinach, skalinach, cestou a na konci vzdy necestou. Nakonec najdem nejakou sirsi sotolinu a podle slunce se rezignovane vracime. Abysme dorazili do Meymand, uchvatny kamenny vesnice, kam vede uzasna asfaltka. Odbocili jsme o 6 km drive. Cha!
Zijou tu lidi nepretrzite 4 tis let, nekteri i ve stejnych jeskynich. Nejmladsi stavba je mesita, 180 let. Dve stada velbloudu, jasne jsem si jednoho pohladil.A kolem krajina, ze se rvat radosti!
Zdravime z Tabasu, coz je oaza v pousti. Ony ty iranske oazy, nesmite si je idealizovat. Ve dne 50, ted vecer 30, prach bordel. Jsou tu sice palmy a cestou sem jsme minuli stada velbloudu, ale pak to byl sok. Rano jsme se pri odjezdu z Yazdu potkali s Billem, belgickym motorkarem. Jede do Kyrgyzstanu a Uzbekistanu, tri mesice na ceste. Ma Biga 350 a na nem pridelanou sajdu z rusky motorky Jupiter. Famozni home made. A ted perlicka, je mu 67 let. Takze snad jeste neco najezdime. Mejte se pekne, zase se ozvem. Auto dnes na me zase celej den svitilo a menili jsme kolo. V levy zadni dume nejaka ocelova spona, nebo co. Khoda hafez, kuny.
27.5.2011 / 18:48
Trochu zkracujeme, v pousti je 50 stupnu, to nejde!
Pul nadrze sezere klima, pico. Byli jsme v Net cafe, tak jsem natuk neco na chat (presypano sem - poznamka admin.)
Zdravime z Tabasu, coz je oaza v pousti. Ony ty iranske oazy, nesmite si je idealizovat. Ve dne 50, ted vecer 30, prach bordel. Jsou tu sice palmy a cestou sem jsme minuli stada velbloudu, ale pak to byl sok. Rano jsme se pri odjezdu z Yazdu potkali s Billem, belgickym motorkarem. Jede do Kyrgyzstanu a Uzbekistanu, tri mesice na ceste. Ma Biga 350 a na nem pridelanou sajdu z rusky motorky Jupiter. Famozni home made. A ted perlicka, je mu 67 let. Takze snad jeste neco najezdime. Mejte se pekne, zase se ozvem. Auto dnes na me zase celej den svitilo a menili jsme kolo. V levy zadni dume nejaka ocelova spona, nebo co. Khoda hafez, kuny.
Jo cetl jsem o Jirovi je to magor.
28.5.2011 19:04
Dnes 700 km pousti. Start v pul 7, ale stejne je pekelny vedro. Tabas uz nikdy. Loucime se s Billem, on do Mashadu, my zase do hor, central Alborz. Poust nadherna, v jedny vesnici objevujeme hlinenej hrad dynastie Sasanovcu z 5 stol. Uchvatny. Pak zas rovna silnice a vyhen kolem. Obcas stada velbloudu, nechapu jak v tom muzou prezit. Chcem spat v Semnanu. Lonely planet nam dal tip a hotel vypada, jak kdyz ho projektoval Husak a vekslak na recepci chce 70 dolaru za noc! Ani nahodou. Zitra prez hory ke Kaspiku, Liba uz se tesi na koupani v satech!
29.5.2011 16:58
Rano mi poprve pumpar odmitl prodat naftu. padla zelezna zasoba z kanystru. V mestecku nam ani v jedny z 5 bank nevymenili penize a vekslaci by tu vzhledem k poctu turistu posli hlady. Musime do centra vetsiho mesta do centralni banky k centralnimu vymenikovi. 2 hod, 3 lidi a je to! Jedem ke Kaspiku. Z 500 m v pousti behem chvile 2500 a pak pomalu na 0, k mori. nehorazny skaly, pomaly nakladaky, silenci v Paykanech, temny tunely, smrad, vedro a za kazdou zatackou jeste vetsi nadhera!!
31.5.2011 14:36
Cesta od Kaspiku zpet do vnitra byla jeste uzasnejsi nez tam. Pak Zanjan, divny vekslaci v hotelu, ale pak nejuzasnejsi bazar. Po 4 hod tam nebyl clovek co by nas nepozdravil, neprivital, nepotras rukou. Nakonec nas zamkli v mesite, ale radi zas vykopli. Jo a v noci prselo. Asi hodinu.
Cesta po Ardabil je jinej svet. Zelena pole, zvlnena jen lehce, ale furt ve 2 tis m. A pak se propadne zem a otevrou nehorazny udoli hluboko pod tebou. Silnice konci po 100 km a zacne stavba. Ujmou se nas zememerici a starou herkou nas provedou skrz rozestaveny tunely, kopce a navazku a zase na silnici. A tvrdej, ze na Mt. Sabalan se nedostanem, je moc brzy. Videli jsme ji, jsme kousek. Je na ni fakt hodne snehu.
1.6.2011 13:39
Tak dnes kratka etapa z Ardanbil ke Kuh e Sabalan. Bivak od horou ve vysce 2900m.Vsude kolem jurty a nomadi (to bude asi tou vyskovou nemoci - pon. admin) se stady ovci. Nahoru asi nepujdem, trochu uz chybi vule. Zitra Jolfa.
Cestou do hor jsme zarazili u sopecnych sirovych pramenu. pekelnej smrad, par domecku, mistni se v tom koupou, musi to bejt desne lecivy. Ale je to Iran, takze pekelnej punk. Davame grilovany jehneci, chlapek kraji maso, pece maso, bere prachy, vari caj, meje nadobi, podava ruce. Obcas si otre ruce do hadru, co pamatuje islamskou revoluci.. Ale je to vyborny a dohromady za 4 dolary.
Naproti prez udoli najednou vyrazili ovcacky psi nahoru skalama. A pred nima 4 divocaci. Chlapi spustili povyk, ale psiska nic, museli je zahnat. Ty vole. jsme ve 3 tis a divocaci jak hovada. Liba chce spat v aute.
Vecer se zatahlo, hora zmizela v mracich a zacalo prset. Lehce. Rano balime mokrej stan a je to opacne. Hora ve slunci, pod nami prsi. Kostelik v Jolfe je na neskutecnym miste, stejne peknej jako cesta k nemu a dal. Silnice kopiruje hranicni reku Aras, zarizlou do strmejch skal, vsude veze vojaku. Tankuju pred Maku.Pumpar si rika Mr. Farad a kdyz vidi aditivum, rika ze Iran diesel good.. Vedu ho dozadu a ukazuju naraznik zasranej vrstvou sazi z vejfuku. Zamumla neco jako Jo tohle... A zubi se dal. Pocital mi cenu pro mistni, frajer...
Dnes je nase posledni noc. Jeste chcem byt par dni v Rumunsku. Neco z pripravovaneho jsme nestihli. Hodne uzasneho nam pripravil Iran sam. Bylo to uzasny. Za dva roky a tri mesice bysme se meli vratit a vysapat se na Mt. Sabalan. Slibili jsme to sefovi zememericu, ktery nas zarikal, at tam ted nelezem. Tak Khoda hafez Iran, zase si nas dostal!
2.6.2011 / 20:00
Jedem po Maku koupit vodu. Mijime pekarnu, pekar zevnitr mava at si jdem pro chleba. Penize odmita. S usmevem, ale odmita. Jdem dal, trhame chleba je vytecnej, teplej. Otevrena cajovna, dva chlapi ctou noviny. Jeden nam udela caj. Prichazi treti s velkou zarovkou. Jeden z tech dvou leze na stul a zasroubuje ji. Prichozi jde za samovar, je to majitel. Ten co nam dela caj se zubi... Platim 4 caje, chlap nechce penize, Ukecam ho. Cestou kupuju nealko pivo a davam ho pekari, co v 22 hod porad pece chleba. Bere pivo, dvakrat mi zlehka klepne na hrbet ruky, usmiva se. Tuhle zem musite mit radi!
3.6.2011 / 20:29
Hranicni prechod Bazargan je apokalypsa! Iran tradicne zmatenej, ale za 45 min mam vse. Turci ovsem nemakaj. Autobusy, auta, pesaci, tyvsichni se chtej vecpat do prostoru velikosti tenisovyho kurtu. Na dvouhru. Nejdriv pas, pak karnet. Stojim 40 min., volaj me, abych prejel s autem. Nemuzu kurva, cekam na stempl do pasu. Rvu jak krava na nejakyho lampasaka, ze takovej bordel jsem jeste nevidel. Pak uz jsem vsude prvni a jeste mi celnik vnuti iranskou colu. 2 a pul hodiny pekla.
4.6.2011 / 12:56
Tureckejm celnikum se do bordelu vyrovnaj turecky silnicari. Rozmrdat stovky kilometru silnic, napichat tam padesatky a tricitky a zmizet, to je musej ucit ve skole, na to talent nestaci. Vzit je do EU, mame velkou nadeji, ze se ten franticko - skopcackej nesmysl konecne sesype.
7.6.2011 / 14:31
Bulharsko je nejvetsi zklamani cesty. Smerovky v Turecku psaly Bulgaristan. Smali jsme se, ale je to vystizny. Tlusty chlapi s vystrcenejma pivnima mechama. Prdelaty matrony s vlasama znicenyma trvalou v modelech, co byly sik pred 30 lety ve Vladivostoku. Vetsina domu jsou pamatniky Todora Zivkova. Hotaly u more maj vypadat tak, aby si tu rusove pripadali jak na Rudym namesti. Krajina jen o neco nudnejsi nez Polabi. To neni balkan, to je prisernej bolsevickej skanzen. Zmizeli jsme, jak nejrychleji to slo!
No a Rumunsko, to je balkan balzam. kdyz neporadek, tak hezky ladnej. Kdyz divnej dum, tak ujetej tak, ze se musis smat. V Carcale spime na namesti v kamennym hotelu, co se jmenuje Edinbourgh, ale siroko daleko zadnej skot. Teda Skot. V hospode maj Ursus. Kopirujeme kousek nasi lonske cesty, ted zrovna davame corbu na terase nad sirnou rekou v Herkulovych laznich. Nic tu neopravili a zmizel bufac, kde jsme jedli. Pokracujeme do banatu, zkusim najit kroniku. 
7.6.2011 / 22:08
Ve Svate Helene spime u Pepsiho, ve stejnem pokoji jako ja s Jirou. Mladej tu neni, odesel do prace do Cech. Sedeli jsme na dvore jednoho statku, pili domaci slivku, ochutnali kozi syr a zvanili s mistnima o tom, ze za 15 let zadna Helena uz nebude. Zacina prset, ale jen z lehka. Pijeme Ursus, taky zlehka.