V druhé polovině září se snad opět celý - nebo téměř celý - Roadodendron opět vydá na cesty. Opět oblíbený balkán. Tentokráte Bosna!!!!
Zatím plánujeme.
15. 9. 2012
HYNEK: Hlásím jeden zbytečnej pád u Vrby před barákem. Zámek kotouče. No já vím... Teď směr Gratz, protivítr jak cip. Nic moc.
16. 9.
HYNEK: Fantastickej den plnej šotolinovyho offroadu. Vrba má nějaký problémy s ložiskem řízení, tak je trochu kyselej. Jinak je tu fantasticky. Počasí libový, lidi přátelský. Prostě idyla jako za starých časů.
ROSA: Ohýnek, Idyla, modry portugal z černýho kamystru. Vrba jede rovinu, respektivě přímku – ložisko řízení. 138 km vesměs 3 kvalt, šotolina, chcáč max. 3 m od cesty (miny jsou leitmotiv)
17. 9.
FRANTIŠEK: Vcera po ranni desny mlze peknej den. Po 50 km snidane u Martin brod vodopadu. Dve ryby na chlapa. Pak do vecera nadhernyma sotolinama nazdarbuh, az k prehrade Zupica, kde stavime stany a delame ohen. Vrba ma v haji lozisko rizeni a jeho pad je zachycen navzdy. Nadherny vecerni svetlo. Dve pivka strida Vrba modrym portugalem z plastoveho kanystru. Lahudku s Hynkem vypoustime. Vrba usina u ohne s prazdnym kandakem pod hlavou. Jdem spat, a ve vedlejsim stanu chrape Rosa jak starej grizzle. Berem spunty do usi a usiname.
Rano u jezera mlha a mokro, ale pak uzasny slunecno. Vyrazili jsme do kopcu zhruba smer Glamoc. Famozni sotolina, vyjezdy do hor, rozlehly planiny ...stridaj prujezdy lesama. Vse idealni pro velky endura, fakt krasny, prijemny svezeni. Bloudime na dvur stareho statku v horach, pan nas zene zpatky a nahoru. Krasny vlasenky nas vytahnou do 1100 metru a pod nami se otevre ohromna nahorni planina. Projizdime vesnice uplne bez lidi, vsude zniceny domy. Snidame v pul 3 v Glamoc, cevabi s chlebem a pivo Nektar. Pak jizda najih, zakoncena na liduprazdny plazi jezera Bucko. Ohen, pivo, syr a mudrovani. Jo!
18. 9.
VRBA: Vadny lozisko rizeni,ne naka zbytecna pumpa. To jsem mel opravit doma... na silnici jsem na to byl zvyklej, ale v terenu je to dost o hubu.Zatimco kuci rvou nadsenim, ja mam pomerne casto stazenou prdel. Je tu hodne sotoliny, jede se na pomery myho loziska pomerne rychle. Masina zataci v podstate jako supersport, musi se zlomit do zatacky, coz znamena na sotolince smyk... takze se do pohody dostavam velmi zvolna. Ale uz si zvykam. Motame se po mistnich horach, mijime vypaleny vesnice, minarety i kostely, cokly, ovce. Priroda je neskutecne krasna a neni tu ani noha. Vstavame pozde, snidame dlouze. Nikam se nehonime. Kazdej vecer ohynek, popijem, poklabosime. Tma je uz v sedm, takze to byva rychly, v deset uz chrnime. Takze tak. Chybite tady. Akorat nevim, jak by byl v poho Kes. Pomalu by to stopro dal. A vlastne by mi mohl delat partaka v pohodovym tempu. :o) :o) :o) Tak cus.
HYNEK: Dneska dalsi krasnej den plnej sotolinovyho offroadu. Prejezd hor a horskych sedel. Jedna balkanska pizza, jeden urputny ovcacky pes. Fantasticky zapad slunce v horach. Po dvou idilickych nocich na brezich jezer taborime na pastvine uprostred cernych lesu. Pres kopec steka pes a cvrcci rvou jak najati. Ohen plapola, pivo peni, polivka je uvarena a kolem kozi bobky. Roman tycka jako prase.
FRANTIŠEK: Rano (10.00) odjezd z plaze. Pekny teplo. Do Tomislavgradu po hlavni, pak do hor. Letitej asfalt strida sotoliny, vetsinou kolem 1100 m vysoko. Nahorni planina s jezerem nam vyrazi dech, stejne jako o par km dal Ramsko jezero, napul vyschly. Obed v Prozoru a pak do hor smer Konjic. Minarety mesit, jak prostredniku krestanum, trci z vesnicek na uboci. Dojezd k jezeru Jablanicko se po prujezdu vesnici meni v nocni off. Stavime stany na louce uprostred niceho. Je tu krasne.
19. 9.
VRBA: Rveme nadsenim po vyjezdu do vesnicky zariznute vysoko v hore. Po foceni Franta nestaruje. Uz pres hodinu telemostem s Mildou resime. Vypada to na cerpadlo!
Bingo! Nekde je prerusenej drat coz se potvrdilo propojenim baterky s cerpadlem pomoci dratu z moji KPZtky. Tak asi pojedem dal s mym dratem...
VRBA: Tak to nakonec poresil Rosovo drat,bo mel na sobe buzirku.Pekne naprimo,teda pres cokoladicku,baterie-cerpadlo.Masina bud jede,nebo se musi vytrhnout drat.Franta to elegantne resi v nejblizsich domacich potrebach a cokoladku nahrazuje lampickovym vypinacem.Ten pak lepi paskou na kapotaz.V Sarajevu hledame servis,kde nas odchytava mistni biker,spis capo di tutti bikeri a vola pana Wolfa,co resi problemy.Ted uz po veceri,ja a Rosa se slechtime na vecirek.Franta a Hynek se vraci k dilne a maj sraz s Wolfem.Ma to tu velky kuliska.Jak malej Istanbul.Toz tak.
HYNEK: Vtipne setkani se sarajevskym motogangem. Sehnali jsme fajneho opravare. Napojil na bmw notebook aby zjistil co jsme.vedeli. Pak jsme u nej v garazi hledali vadnej.drat k napajeni palivovyho cerpadla. Nenasli. Chteli jsme.to teda.nechat na provizoriu ale pak si tlustoch co pomahal vsimnul zadelanyho kontaktu u cerpadla. Vycistil.a.bylo.po probemu. Uplna picovina. Tak rychle.srchu a hura do mesta. Toz tak
FRANTIŠEK: Rano bylo mokry. Slunce vylezlo az kdyz jsme sbalili mokry stany a vsedli na kun. Famozni vyjezd do hor. Sotolinu stridaj podivny betonovy pesiny. Stavime ve vsi v 800 m a fotime. Pak uz nenatocim Rozu. Pratele na telefon radi. Nebezi palivova pumpa. Vedem vyvod bokem. Jedem zpet. Kupuju lampovej vypinac, abych nevytlouk baterku. Hura do Sarajeva. Mistni pan Wolf dohazuje kamose, co umi. S dvema typkama a Hynkozou rozeberem pul masiny. Nakonec odhalujem vadnej kontakt. Bezi to. Chlapi nechtej penize, motorkari si prej pomahaj. Davame cevapi a pivo. Parada, kurva!
20. 9.
HYNEK: Vcera vecer slintajicich vlcaku po sarajevskych pametihodnostech. Sarajevo je takova hezka vesnice obklopena debilnima panelakama.
Celou noc chcalo, tak jak avizovala predpoved. Takze zed drepime u snidane a drbem.se za uchem co dal. Meli bychom se pomalu vracet. Neco vykoumame. Jdu korit.
VRBA: Vcera jsme v Sarajevu zavirali studackej klub, do pelechu asi ve tri rano. Probuzeni do deste, zevlovani v sajze po meste, baklava, kavicka, naky nakupy a v desti smer Jajce. Po ceste nadherna zkratka horama, hraly vsema barvama. Trosku to klouzalo, ale jen mitaskam Projeli jsme stadem ovecek, Rosanek jich par malem skalpoval kuframa. Na hrebenech napad snih, ochladilo se. Ale mame hruskovicu a hreje nas mladi. Ted nocni zivot v Jajce. Spime tam, co Bumbalci na jare, takze na hrade. Mesic dorusta...
FRANTIŠEK: Sarajevsky ranni dest se zmenil v poledni lijak. Davame kafe s necim pekelne sladkym, navlikame sajze a zacina nekonecny otirani brejli. Dest konci po 60km a my obracime v les. Sotolina, sutry, bahno. Vysapeme se na vrchol hory a tam srub, psi, deti, zenska v jinaci a pytle dreveneho uhli. Mazem dal. Nad udolim propaluje slunce mraky a my stojime chyceny tou nadherou. Pak nam silnice krouti hlavu podel reky az do Jajce. Karlovacko zavira den, predposledni off. Zitra lesy smer Tuzla.
21. 9.
FRANTIŠEK: Trochu mimo cestu: kdyz se ptame Dina (pan Wolf) jestli tu nekomu vadi, kdyz jezdime na masinach po lesnich cestach, odpovi - proc by melo? My nejsme v Evropsky unii, takze jsme porad lidi. Mockrat se nam to potvrdilo, kdyz cesty vedly nekomu temer pres dvur. Krome prijemnyho vzruseni pro psy to s nikym ani nehnulo. Uz se tesim, az mi zas bude v Milovicich nekdo mavat pred nosem prukazkou.
HYNEK: Krasny rano v Jajce. Bydlime primo na hrade v familii. Ted snidame pivo v hospode u Slaye (hospodskej vypada jak Stalone) vsude portrety Tita. Ukazuje nam svuj navrh na erb mesta. Vyslo slunce a oteplilo se. Takze dneska dame posledni horskou etapu. Nalada opet leze nahoru. Takze jupiiii
Jajce je super mesto s vodopadem a hradem. Asi nejhezci na ceste. Dnes mocpeknej ofik konecne se propletame mezi minovymi poli.a.cedulemi s kostlovci. Jak rika Rosa konecne to ma naboj odpolesdne souperi ktm s bmw v kaceni stromecku a pak nejaky nahorni louky a jine laskominy. Nocni dojezd do uplne debilniho hotelu u silnice. Je tma a kosa, tak usmlouvame cenu a jdeme ma pivo. Dalsi a posledni krasny den v bosne. Zitra uz jen dalnice to hell.
VRBA: Ranni prohlidka mesta a vodopadu, takticky jsme vyckali, az se zvedne mlha a hura na kun! Drzeli jsme offroadovy smer Banja Luka a krasne pojezdili i pokufrovali. K veceri peceny, ale studeny prase, mlsne jsme cumeli na cerstvou jehnecinu, kterou chystali na zitrejsi svatbu. Tim dnesni pohoda skoncila, bo jsme vjeli do huste osidlene krajiny podobne Madarsku. Po nekolika marnych pokusech se nekam zasit do bivaku jsme se snazili najit nejaky bydleni pod strechou, coz dlouho vypadalo beznadejne. Nic tu neni. Nakonec jsme nasli bizarni radoby svetovy motel. Kdyz nam oznamili cenu, otocili jsme se na pate a chteli zmizet. Pak dali slevu a protoze je to patrne jediny ubytovani v okruhu padesati kilaku, zustali jsme. Takze tak. Jdu do sprchy.
FRANTIŠEK: K snidani jajce v Jajce. Prochazime mestem a cekame az se zvedne mlha. Maly, mily, trochu mrtvy. Obedvame kafe u pana co je ctitel Tita a padame na sever. Jedna cesta konci padlym stromem pres cestu, dalsi na mytine od lesaku. Nekolik km jsou z obou stran cesty vyzubeny smrtky s varovanim pred minama. Blizi se tma, jsme zpatky na silnici. Hledani mista pro stan konci v bizarnim hotelu kus od Hranice. Mame to za sebou, ach jo.
VRBA: A jeste bosenske p.s. - sedim v Kafe Fara v Klentnici a prepinam do rezimu milujiciho otce. Volam dcerusce, co odpo se synackem spolecne podniknem. Vyfuckovala me, ze uz maji svuj program s babickou. Takze ted jezdim s Kesem po Moravskem krasu a trucuju. Ale neni to vubec spatny, bomba trip jeste neskoncil!
Muj bosnatrip skoncil az vecer, jezdil jsem s Kesem po Krasu, povykladal zazitky, najel od Mikulova jeste asi dvesta kilaku. Na parkalu u Macochy jsme poklabosili s Australanem, kterej zije v Dubaji a s manzelkou jezdi po svete. Loni na tri mesice po Asii, povidali jsme si o minach v Afghanistanu a v Bosne, zazitky z Iranu... mimochodem jim tam nasnezilo. Momentalne leteli s masinama do Helsinek, projeli celou Skandinavii, pak to vzali na jih Evropy, v podstate to podojili komplet. Dnes spi u kamosu v Chrumdimi. Za 10 dni leti zpatky. Zas to meli na tri metry. Prej to maji z Dubaje vsude daleko a na kratsi dobu to nema cenu? Pasak byl uplne urvanej z my Afriky. Prej je jich v Australii jen par. Furt ju zkoumal, znal kufry Big husky, prej o nich taky uvazoval, ale nakonec koupil silnejsi. Koukal na muj dochcanej motor a ptal se, jak to mam jeste daleko domu z te Bosny. Tak jsem ho uklidnil, ze uz su doma. Bal se, ze nedojedu? A to je z Bosny opravdu vse.
ROSA: Ještě mě napadlo, že by možná někoho mohlo zajímat, že jsme celkem najeli 2600 km, přejezdová vzdálenost ČR - Bosna byla cca 660 km (2x) a je v tom taky 2x Praha-Brno. Z toho je vidět, že se denně jezdily Jimánek friendly trasy tak do 150 km pokud možno šotolinou. A rozpočet: vyměnil jsem jen 300 KM (konvertibilních marek) to je cca 3900 Kč, benzín jsem platil kartou. Celkově za benzín, olej a dálniční známky 7300 Kč, když připočtu ještě 4500 Kč za nový gumy (desert+karoo), jsem asi na 16 litrech za lowcost zájezd. A poděkování na závěr – díky kamarádi, byla to s vama parádní jízda, klidně bych si v budoucnu Bosnu znovu dal.