VÝCHODEM VCHOD
Zdrástvujtě.
Po dvou a půl měsících jsme zpět. Cesta byla krásná, místy náročná, ale spíš co se týká počasí. Terén takovej rekreační. Najeto 16 500 km bez jediný závady.
Takže stručný referát:
Praha - Moskva - Irkutsk
úplně pohodovej vejlet zvlášť Litva a Lotyšsko nádhera. Lesy, jezera, parádní místa na kempování. Moskva skvělá, čistá, moderní. Po několika vodkách se dá projet jak nůž máslem i zácpama. (vyzkoušeno a funguje to).
Přeprava vlakem - zajišťuje Ruská pošta - nikoli dráhy - sídlící vedle nádraži. Balení motorek je trochu punkový, ale když si to ohlídáte tak to je v pohodě. KLuci makají, nechtějí žádné úplatky, všechno jak na drátkách, nicméně zabere to půl dne (3 motorky). Mašiny se zváží a pak jdou přímo na vlak a večer odjíždí. Do Irkutsku jedou o dva dny déle než osobák, takže je dobrý si udělat den v Moskvě.
Ve vlaku se nesmí chlastat, nicméně v jídelním voze prodávají vodku a kupé se dá zamknout Tři a půl dne se nedá vydržet jinak než pod parou.
V Irkutsku je poštovní perón hned vedle nádraží. My přijeli večer a druhý den dopoledne už tam motorky byly. Opět vše jak po drátkách, všichni příjemní a bez otálení vybalí mašiny. Transport se platí 50% v Moskvě a zbytek při převzetí. Na vše dostanete doklad, není to žádné šméčko. Cena transportu jedný motorky cca 10 000 Kč včetně kufrů.
Bajkal
Krása všech krás a těžce šlape na paty jezeru Titicacca. Hlavně lidi jsou v rusku naprosto úžasní. Pokud vládnete alespoň trochu ruštinou, máte vyhráno. Pokud ne, mluvte slovensky, oni se chytnou.
Mongolsko
Vlastně nechápu, proč je to taková modla motorkářů. Tři dny úplně stačí a pak už je to dokola furt to samý. Hory krásný, jezera fantastický, terén snadný i pro naloženou mašinu (jak kde a jak kdy), hodně štěrku a rolet, ale jinak poměrně monotónní a po pár dnech unavující země. Myslím že stačí vidět jednou. Hory na severu paráda, střed totální nuda a rovina a hory před Altajem zase pěkný. Závěr nám pršel, takže se zvedla voda v řekách a my trčeli dva dny ve stanu. Díjy Vojtovi za záchrannou akci! Aspoň trochu adrenalin. S benzínem žádnej problém, dá se koupit a jede to na něj. Jídlo a voda všude, historky o prázdných regálech se nenaplnili, všude mají čínské polívky a chipsy a cigára a vodku Chingis. Takže pohoda.
Rusko - Altaj
Po jednotvárným Mongolsku veliké osvěžení. Hodně turistické, nicméně vše fungující, na pumpách 95 benzín, lesy, hory. Fakt paráda. Úžasný lidi.
Kazachstán
Peklo na zemi. Kdyby se tahle země dala vymazat tak by to bylo super. Jinak vás čeká nekonečná rozjebaná pseudosilnice kterou se rozhodli postavit znova, takže nepřetržitý staveniště plný rolet prašnou prázdnotou. Rovina jak cyp, nikde nic. Lidi v pohodě, ale zážitek fakt otravnej. Není moc kde bivakovat, vždy v prachu u cesty. Benzín v klidu, jídlo taky. Šašlik a pivo všude. Nejhorší cesta na cestě.
Kyrgistán
Pravý opak Kazoše. S Gruzií pro mě nejrásnější země vůbec. Překrásný hory, údolí, řeky, lidi, dlabanec, pivo, vodka. Super terény nebo dokonalá silnice. Pro motorkáře země zaslíbená. Dopoledne v závějích v horských sedlech, za dvě hoďky opalovačka u řeky v údolí. Fakt dobrý. Všude rybáři, koně, ovce, melouny, všechno. Ruštiny se opět hodí - ostatně jako všude mimo Mongolska, kde se snaží, ale moc tomu nedávají. Jedinou černou tečkou v Kyrgistánu jsou řidiči. Oni to fakt neumí a dát jim auto znamená vyrobit zbraň hromadného sebezničení. Bacha na to. Ale to je opět všude. Druhou blbou věcí je benzín. Řežou ho vodou a a Methanolem! Takže to buď nejede, nebo vaří jak papiňák. Vyzkoušeno, vylito na zem a po natankování "lepšiho" se to časem upravilo do normálu. Tankovat jen u Gazpromu a lepších pump. Někdy lepší koupit 92 než 95. Všichni jezdí na 92 a benzín se v nádržích víc točí. No a poslední nepříjemnost táhle jinak dokonalé země jsou policajti, kteří nemají na výplaty a tak měří všude i tam kde to nečekáte. Jsou ale úplatní a někteří dokonce plaší, protože vědí, že dělají lumpárnu. Stíhat vás nebudou, jejich auta sotva jezdí.
Uzbekistán (Tájikistán jsme z časových důvodů vynechali)
Opět fantastická země. Východ agrární, připomínající jižní moravu, západ poušť. Asi nejsrdečnější lidi c celé cesty. Furt nám něco dávali, hostili nás, naprostá nádhera. Památky fajn zajímavavý, dá se tam potkat dost stejně postižených čundráků, příjemnej oraz. Celkově rovina, poušť jednotvárná, velbloudi všude. Nicméně místní to fakt všechno vynahrazují svou energií. Bacha na benzín, jezdí na plyn a sehnat palivo je někdy složitý. Poslednícj 400 km před výjezdem do Kazachstánu není žádná pumpa. Kanystry od primalexu se dají sehnat na tržistích. Jezdí na 80tku. Docela dobrá a nemá cenu shánět 91 která je stejně jen 80 dvakrát tak dražší. Obecně benzín je všude tak levný, že to až není možné. Aral zajímavá zajížďka, ale skoro bych řekl, že těch pár rezavějících bárek nestojí za to. Jo a nemají bankomaty a když tak jen na Visu. S MasterCard je to problém. V bance mění za valuty.
Opět Kazachstán
A opět peklo. Blbý cesty, už i blbý počasí. Jeden den dopoledne pouštní bouře, odpoledne liják a ze všech "cest" bahenní lázně. Nicméně cesta kolem Kaspiku, o které všichni po cestě tvrdili že je to peklo na zemi není tak hrozná jako ta mezi Altají a Kyrgistánem. Prostě rozmrdaná asfaltka, samá díra a roleta.
Rusko
My si rusko fakt oblíbili, takže jsme si to zase užívali. Podzimní nálada zapadlých vesnic, ranní mlhy, spousta vodky a levných cigaret, výborný pirohy a někdy i 100 okt. benzín za směšnou cenu. Paráda. Babky u silnice jak svého času v Rumunsku. Snad jim to vydrží déle než Rumunům.
Ukrajina
Obrovská změna proti tomu co jsem tam byl před 12 lety. Moderní, policajti neprudí, Kyjev nádhernej, benzínky - kam se na ně hrabeme. takže pohodovej transfer.
Polsko
Nuda, dojezd a překonávání nějakýcho uragánu Mortimer, co zabil na slovensku a v Polsku pár lidí. Fakt v tom nejde jet. Po 80 km jsme to vzdali.
Závěrem:
jeli jsme 3, já, Vojta a Pepi. Vojta byl nesrovnatelně rychlejší a tak jsme si na konci Mongolska mávli a jeli každý svým tempem. Motorky - Já s Vojtou na 990, Pepi na Hondě CRF 250 L!!!!! RESPEKT JAK SVIŃA!
My motali denně cca 200 - 300 km, tempem kolem 80 km/h. Ppodle počasí a terénu. Kromě tý baterky v závěru, vypouštění blbýho benzínu a dvou uražených blinkrů, kdy motorka spadla v bahně ze stojánku se nic nerozbilo, neposralo a vše šlapalo jak hodinky. Hlavně Honda. To je fakt nezmar. Gumy máme sjetý tak na 60% a klidně by to dali ještě jednou (Mitasky). To fakt nevím jak dělám. Olej měněný jednou v KTM Alma Atě (udělali i Hondu, ale po pěti kilometrech všechen olej vytelk na silnici. Holt nedávejte Hondu do servisu KTM, jinak se vám pobleje ) Pratelnej vzducháč s předfiltrem (pranej 3X, hlavní filtr ani jednou). Motorky jsou zralý na větší servis, nicméně nic zásadního.
Takže tak.